024358

RETENCE

(Povinnost zabezpečit retenci produktu či nikoliv)

Retenční zajištění produktu

 

REGULAČNÍ KONTEXT

 

Povinnost uchovávat nebo neuchovávat v retenci se řídí dvěma předpisy:

• Francouzský zákoník práce - článek R4412 prevence chemických rizik vztahující se na označené výrobky.
• Předpis ICPE týkající se životního prostředí, francouzský zákon ze dne 19. července 1976, který stanoví, že „každé skladování kapaliny, která může způsobit znečištění vody nebo půdy, musí být spojeno s její retenční kapacitou“

Riziko znečištění

Viz kapitola o znečištění vody nebo půdy

 

Najděte odmašťovací rozpouštědlo bez požadavku na retenci

Viz kapitola o vyhledávání výrobce podle aplikace

 

__________________________________________________

 

BILAN CARBONE^® (uhlíková bilance) 

Uhlíková bilance v kontextu norem ISO 14 000 a ISO 14 040

 

 

Logo a ochranná vlastní francouzská Agentura pro životní prostředí a hospodaření s energií (ADEME)

Uhlíková bilance představuje vykazování emisí po celou dobu cyklu realizace výrobku před jeho uvedením na trh, nebo vykazování přímých či nepřímých emisí určité činnosti nebo provozu. Musí zejména zohlednit emise z lidských zdrojů v případě sklizně, rozemletí, esterifikace, výroby, dopravy, správy odpadů. Vyžaduje hlubší znalost životního cyklu výrobku podle ISO 14040. Bilance se sestavuje podle již platné normy ISO 14064.

 

__________________________________________________

 

PLÁN HOSPODAŘENÍ S ROZPOUŠTĚDLY

Plán hospodaření s rozpouštědly

 

REGULAČNÍ KONTEXT

 

- Plán hospodaření s rozpouštědly je materiálová bilance vstupu a výstupu rozpouštědel v zařízení. Pod pojmem zařízení je třeba rozumět průmyslový areál. Cílem je posoudit celkové (odváděné a rozptýlené) nebo rozptýlené emise těkavých organických látek (VOC) za účelem ověření dodržování mezních hodnot emisí.

Reagenty a paliva nejsou zahrnuty do plánu hospodaření s rozpouštědly. Zahrnuta jsou rozpouštědla používaná jako palivo a průmyslový odpad.

 

- Francouzská vyhláška ze dne 2. února 1998, článek 28/1 (vyhláška ze dne 29. května 2000, čl. 3)

„Každý provozovatel zařízení, který spotřebuje více než jednu tunu rozpouštědel ročně, musí zavést plán hospodaření s rozpouštědly. Tento plán bude plně k dispozici inspekci klasifikovaných provozoven.“

Pokud je roční spotřeba rozpouštědel v zařízení vyšší než 30 tun za rok, zašle provozovatel každoročně inspekci klasifikovaných zařízení plán hospodaření s rozpouštědly a informuje je o opatřeních přijatých ke snížení spotřeby.

 

__________________________________________________

 

Těkavé organické sloučeniny (emise)

Snížení obsahu těkavých organických látek (VOC)

 

REGULAČNÍ KONTEXT

 

Francouzské předpisy o snižování emisí VOC v současné době spadají do rámce předpisu pro ICPE („Installation Classée pour la Protection de l'Environnement“ – zařízení klasifikované z hlediska ochrany životního prostředí) ze dne 1. června 2015, tzvn. „SEVESO III“. Průmyslové podniky spadající do oblasti působnosti nomenklatury č. 4330 jsou povinny vypracovat plán hospodaření s rozpouštědly, aby snížily své emise těkavých organických látek.

Týká se proto všech průmyslových podniků, které skladují nebo používají více než 1 tunu hořlavých rozpouštědel.

 

Definice VOC (těkavých organických látek)

Sloučenina, která se v atmosféře vyskytuje v plynné formě a má přímý nebo nepřímý dopad na zvířata nebo přírodu.

Metan není považován za těkavou organickou látku, protože nemá přímý vliv na zdraví. Termín VOC by měl být NMVOC (nemethanové těkavé organické látky). Metan je nicméně skleníkový plyn.

Jakákoliv látka nebo organická sloučenina, která se nachází v plynném stavu nebo se snadno vypařuje za klasických teplotních a tlakových podmínek při svém použití, je tedy VOC. V prvé řadě se to týká rozpouštědel, pokud mají tlak par vyšší než 0,01 kPa při teplotě 293,15 K (20 °C).

POZNÁMKA: Propan-butanové směsi používané jako hnací plyn do aerosolů se posuzují jako VOC. 

Z těchto důvodů francouzské předpisy zpřísnily v červenci 2015 množstevní limit pro skladování a používání hořlavých rozpouštědel

(≤ 60 °C) nebo aerosolů butanu a propanu.

 

// Viz kapitola Požárně-bezpečnostní aspekty - část Hořlavé kapaliny //

 

__________________________________________________

 

BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST

Biologická rozložitelnost rozpouštědel, odmašťovadel a čisticích prostředků v průmyslovém prostředí

 

Biologická rozložitelnost, jak je známo, je schopnost sloučeniny nebo výrobku být rozložen působením biologických organismů, jako jsou bakterie, houby, řasy, v příznivém prostředí, při daném světle, vlhkosti, kyslíku a po dobu potřebnou k dosažení tohoto biologického rozkladu.

Komerční argument 100% biologická rozložitelnost, pokud není vyvratitelný, může být proto zavádějící, vzhledem k tomu, že neuvádí žádný pojem času.

Jestliže rozklad toaletního papíru trvá 2 týdny až 1 měsíc, pak rozklad ohryzku jablka trvá 1 až 5 měsíců, rozklad nedopalku cigarety 1 až 5 let, rozklad obyčejného plastového sáčku 450 let, rozklad uranu 238 trvá 4,5 miliardy let.

Procento biologické rozložitelnosti produktu proto závisí také na čase.

Zatímco pro spotřebitelské výrobky, plastové sáčky, obaly, čisticí prostředky, prací prášky, atd. jsou předpisy a normy dokonale zavedeny, výrobky pro profesionální použití, pokud zůstaneme v rámci rozpouštědel, podléhají několika metodám analýzy a charakterizace.

 

PRIMÁRNÍ BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST

Primární biologická rozložitelnost podle normy CEC L 33 T 82. I když byla tato zkušební metoda původně vyvinuta pro maziva, je také i významným ukazatelem, který se překrývá s výsledky získanými jinými metodami a který lze aplikovat na rozpouštědla, která se nepoužívají vždy jako odmašťovací prostředky, ale také jako maziva, zejména při lisování a dokončovací elektroerozi, jakož i při řezání, lisování a tažení plechů, kdy obsluha používá evanescentní kapaliny.

Primární biologická rozložitelnost určuje procento biologického rozkladu po 21 dnech při 25 °C.

 

SNADNÁ BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST

Je stanovena podle testů OECD 301 A, což odpovídá normě ISO 7827.

Je zpracována v souladu s OECD 310 A.

Definuje vymizení chemická spotřeby kyslíku (CHSK), tj. procento biologického rozkladu po 28 dnech.

 

SNADNÁ A DOKONALÁ BIOLOGICKÁ ROZLOŽITELNOST

Stanoveno podle OECD 310 C. Tato metoda je také známá jako modifikovaný test MITI (Multiple Incremental Ten-day Test - vícenásobný inkrementální desetidenní test).

Definuje procento biologické rozložitelnosti za 28 dní, ale také dobu potřebnou ve dnech pro 100% biologickou rozložitelnost.

V závislosti na použité metodě a na současném stavu analýz doporučených Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) lze rozpouštědlo s mírou rozkladu vyšší než 80 % klasifikovat jako biologicky rozložitelné, snadno biologicky rozložitelné nebo zcela biologicky rozložitelné.

Regulační kontext, pokud jde o průmysl a znečištění vody nebo půdy, je dobře definován úřadem DREAL (francouzské regionální ředitelství pro životní prostředí, plánování a bydlení). Pokud můžeme použít zkratku, lze říct, že 

„znečišťovatelé budou platit znečištění“. Ačkoli úřad DREAL provádí inspekce zejména klasifikovaných provozoven, může si také vyžádat inspekci jakékoli provozovny po havárii, a to zcela oprávněně.

 

KLASIFIKACE WGK

Tato klasifikace se používá v Německu (WGK – „Wassergefährdungsklasse“, v německém vodním právu označuje třídu nebezpečnosti pro vodu), ale její jednoduchost představuje referenční ukazatel.

Všechny látky jsou vyjmenovány a klasifikovány. Výrobky obsahující určitou látku v jakémkoli množství podléhají stejné klasifikaci.

Existují 3 třídy

Třída WGK 1: Mírně nebezpečné pro vodu

Třída WGK 2: Představuje určité nebezpečí

Třída WGK 3: Velmi nebezpečné pro vodu

 

__________________________________________________

 

FDS („Fiche de données de sécurité“

– bezpečnostní list)

 

REGULAČNÍ KONTEXT

 

Bezpečnostní listy se týkají všech látek a směsí nebo chemických přípravků. Jsou proto vydávány výrobci nebo distributory rozpouštědel a odmašťovadel a jsou určeny uživatelům, pracovním lékařům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, specialistům na prevenci škod, nehod nebo nešťastných událostí, a členům francouzského Výboru pro zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky (CHSCT – Comité français d'Hygiène, de Sécurité et des Conditions de Travail) Musí být v souladu s nařízením REACH EHS 1927/2006 ze dne 18. prosince 2006 a ATP.10 CLP 2017/776 EC-GHS

Jakýkoli bezpečnostní list s datem vydání nebo předání před 1. červnem 2015 proto není v souladu s nařízením. Kromě toho musí být bezpečnostní listy spravovány, tj. veškeré změny související s předpisy nebo s výrobkem musí být sděleny uživateli.

 

__________________________________________________

 

POTENCIÁL GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ (GWP)

Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech

 

 

Nařízení EU č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech (Směrnice o fluorovaných plynech) zakazuje používání a vypouštění plynů s potenciálem oteplování planety GWP vyšším než 150 do atmosféry.

Tento zákaz je účinný.

Klimatická konference COP 22 rozhodla o budoucím zákazu všech fluorovaných uhlovodíků (HFC), včetně HFC 152 A. My ručíme za to, že naše aerosoly neobsahují hnací plyn, který by měl potenciál globálního oteplování.

__________________________________________________

 

BIOAKUMULACE Biokoncentrace 

Bioakumulace průmyslových odmašťovacích rozpouštědel

 

Bioakumulace nebo biokoncentrace označuje schopnost organismů, včetně živočichů (korýšů), absorbovat a koncentrovat určité chemické látky v celém svém těle nebo jeho části.

Je tedy odlišná od biologického rozkladu, ale přispívá k němu. Čím nižší je bioakumulace, tím rychlejší je biologický rozklad.

 

Norma ASTM E 1688 definuje bioakumulaci v sedimentech.

V ekotoxikologii je referenční hodnotou měření pomocí log Kow (log P), tj. měření rozdělovacího koeficientu n-oktanol/voda.

Odráží tendenci molekuly akumulovat se v biologických membránách živých organismů; pokud je vysoká, riziko bioakumulace je značné.

Rozpouštědlo s hodnotou vyjádřenou rovnicí log Kow nižší než 3 se považuje za pouze mírně bioakumulativní.

 

Měření rovnicí log P se také používá k určení perzistence léčiv, včetně anestetik, u lidí.

 

__________________________________________________

 

POTENCIÁL POŠKOZOVÁNÍ OZÓNOVÉ VRSTVY

(ODP)

Potenciál poškozování ozonové vrstvy (ODP – „Ozone Depletion Potential“) rozpouštědel a odmašťovadel pro profesionální použití

 

 

Potenciál poškozování ozonové vrstvy rozpouštědlem nebo plynem je míra poškození ozonové vrstvy v horních vrstvách atmosféry, kterou daná sloučenina způsobuje.

Ačkoli halogenované alkany, jako jsou CFC (hydrofluoruhlovodíky) nebo některé HCFC (hydrochlorfluoruhlovodíky), jsou již mnoho let zakázány, některá odmašťovací rozpouštědla mohou stále obsahovat n.bromopropan (n.propylbromid - nPB), který se používá čistě v parních odmašťovacích prostředcích nebo jako směs v odmašťovacích prostředcích za studena. Tato sloučenina má hodnotu ODP 0,027, a proto nebyla zakázána. Referenční hodnota R 11 nebo CFC 11, ODP = 1.

 

__________________________________________________

 

ZNEČIŠTĚNÍ VODY A PŮDY

Riziko znečištění vody a půdy průmyslovými rozpouštědly a odmašťovadly

 

To platí pro všechny průmyslové závody, které skladují, používají, zpracovávají nebo distribuují chemické látky, které jsou nebezpečné z hlediska hořlavosti nebo toxicity.

Znečištění vody (podzemní vody, vodních toků, kanalizace) nebo půdy může být způsobeno úmyslným vypouštěním, zejména v případě vniknutí na pozemek, náhodným vypouštěním v případě úniku po poruše zařízení nebo v případě požáru či výbuchu.

 

V posledním případě, který je bohužel nejčastější, jsou možné různé typy havárií:

• Požár s uvolňováním toxických zplodin a tepelného záření

• UVCE (Unconfined Vapor Cloud explosion) – Výbuch neohraničeného oblaku par

• BLEVE (Boiling Liquid Expanding Vapor Explosion) – výbuch expandujících par vroucí kapalin, který se obecně týká výbuchu nádrže v důsledku zvýšení teploty a tlaku

• BOLL OVER (výbuch způsobený zplyněním vody v uzavřené komoře) je jev, který může nastat, když je v zásobníku uhlovodíků přítomna vodní vrstva a zásobník je zahříván tepelným zářením

• DOMINOVÝ EFEKT je havárie, která vede k jedné nebo více dalším pojistným událostem

Znečištění vody a půdy je proto po havárii vždy velmi pravděpodobné. Pokud provozovna podléhá ohlášení nebo povolení, je kontrola ze strany úřadu DREAL systematická.

 

Úřad DREAL je v této situaci považován za vodní policie. Úřad je ručitelem za dodržování ustanovení článku L 210 francouzského zákoníku o životním prostředí, který uvádí, že „voda je součástí společného dědictví národa“. Francouzská vyhláška č. 93-743 ze dne 29. března 1993 zavedla seznam všech průmyslových provozů a činností, které podléhají ohlášení nebo povolení. Francouzská vyhláška ze dne 11. května 2015, známá pod zkratkou „SEVESO III“, stanoví novou prahovou hodnotu pro ohlašování na 1 tunu hořlavé kapaliny. (viz část Požárně-bezpečnostní aspekty).

 

V případě odmašťovacích rozpouštědel se za nejnebezpečnější z hlediska rizika znečištění vody a půdy považují látky nebo přípravky obsahující metaloidy, těžké kovy, některé uhlovodíky obsahující benzen nebo polycyklické aromáty nebo obsahující halogeny (chlor, fluor, brom).

 

Pokud jde o znečištění půdy, ať už má jakýkoli původ nebo důvod, jsou předpisy přímočaré a zakládají se na zásadě, že „znečišťovatel platí znečištění“. Ačkoli je analýza půd díky současným analytickým prostředkům velmi snadná, náklady na vyčištění půdy mohou být značné.

 

Francii se pravidelně provádí 30 000 kontrol ročně. K zaznamenávání přestupků je příslušný Departementální ředitelství území (DDT – Directions Départementales des Territoires), francouzské vodohospodářské služby, francouzský národní úřad pro vodu a vodní prostředí (ONEMA – Office national de l'eau et des milieux aquatiques), ale také četnictvo a starostové.

 

__________________________________________________

 

PRŮMYSLOVÝ ODPAD

Povinnosti při nakládání s průmyslovým odpadem

Rozpouštědla a odmašťovadla pro komerční použití

 

Provedení do vnitrostátního práva směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 stanoví hlavní cíle a priority opatření pro průmyslové odpady

 

1. Předcházení vzniku odpadů
2. Opětovné použití
3. Recyklace
4. Využití
5. Odstraňování (spalování)
6. Nakládání s konečným odpadem

 

„Každý původce nebo držitel průmyslového odpadu je před zákonem právně odpovědný za svůj odpad, za podmínky, za kterých je sbírán, přepravován, odstraňován nebo recyklován. Jedná se o princip odpovědnosti původce nebo držitele, který musí být schopen zdůvodnit konečné určení svého odpadu a doložit způsob jeho odstranění.“

 

Klasifikace průmyslových odpadů je založena na nomenklatuře (šestimístný kód) obsažené ve francouzských předpisech o životním prostředí, čl. č. R 541-7 až R 541-11 a v přílohách R 541-8

 

Tato nomenklatura byla aktualizována, aby byla v souladu s nařízením CLP, a platí od 1. června 2015.

 

Nařízení CLP definuje třídu nebezpečnosti pro látku, přípravek, ale také pro odpad, která závisí na souboru výrobků, které tento odpad tvoří. Pokud je výrobek klasifikován jako nebezpečný, je i odpad klasifikován jako nebezpečný a musí být vydáno osvědčení BSD („Bordereau de Suivi de Déchets“ - doklad o sledování odpadu) . Odpad pak musí být převzat schváleným střediskem.

 

Klasifikace závodů jako ICPE pro průmyslové odpady je odlišná.

Položka 4000 týkající se skladování a skladovaného množství

Položka 3000 týkající se samotného odpadu (položky IED)

Položka 2700 týkající se činností

 

Průmyslové odpady vznikající při používání rozpouštědel, odmašťovacích a čisticích prostředků jsou uvedeny v nomenklaturách

070 101 – vodné čisticí prostředky;

070 103 – halogenovaná rozpouštědla (chlor, brom, fluor);

070 104 – nehalogenovaná rozpouštědla;

160 504 – tlakové nádobky (aerosoly), které obsahovaly rozpouštědla, odmašťovací nebo čisticí prostředky.

__________________________________________________

 

HNACÍ AEROSOLY

Specifický případ je otázka rozpouštědel balených v aerosolech

Tlakové nádobky

 

Environmentální aspekty rozpouštědel používaných jako odmašťovadla, čisticí prostředky, prostředky pro oddělení částic, dekontaminační prostředky, čističe brzdných systémů a dmychadla navržené a používané v aerosolech musí brát v úvahu také hnací plyny, které obsahují.

 

ZKAPALNĚNÉ PLYNY PRO AEROSOLY

Isobutan

Izobutan se vzhledem ke svému bodu varu -11,7 °C již nepoužívá nebo se téměř nepoužívá ve prospěch propanu-butanu. Například již nejsou k dispozici žádné plynové bomby pro přenosné kempinkové vařiče. Produkt Butagaz zmizel z našich obchodů poté, co se začal vyrábět v Koreji.

 

Propan-butan

Propan má bod varu -44 °C, takže se vždy nabízí ve směsi s butanem, který má bod varu 0 °C.

 

Výhody: dostupný, levný (směs propan-butan je jen LPG, které je bez zápachu pro toto použití),

Vysoká zásoba plynu v aerosolech, dobrá rozpustnost ve většině produktů, nízký vnitřní tlak 2,5 baru umožňující použití levných 12 barových nádob.

Extrémně nízký poměr aktivního produktu k hnacímu plynu.

 

Nevýhody: Bod vzplanutí -58 °C extrémně hořlavý.

Prokázaná přítomnost těkavých organických látek (VOC).

Skladování jen v omezeném množství. Nová právní úprava SEVESO III,

položka č. 4320/4321 v předpisu pro zařízení klasifikovaná z hlediska ochrany životního prostředí.

Zákaz skladování ve velkých a středně velkých obchodech nebo ve velkých obchodech pro kutily. Budoucí regulace pro zvláštní maximální přípustné tlaky (PS).

Předražené pojistné jako hlavní příčina pojistných událostí způsobených požárem (většinou v souvislosti s manipulací).

Propan-butan představuje patologické riziko i z toxikologického hlediska; při jeho průniku do těla mohou reakcí s bílkovinami nebo nukleovými kyselinami vznikat různé toxické metabolity, které se šíří do lidských orgánů.

 

CFC/HCFC/HFC

Zákaz výroby freonů byl zaveden v roce 1995.

Zákaz HCFC byl postupnější, začal v roce 2007 a některé HCFC měly nízký ODP, ale vysoký GWP.

Tyto plyny byly přirozeně nahrazeny HFC, především HFC 134 A, který má bod varu -25 °C a je hlavně nehořlavý.

Nařízení EU č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech (nařízení o fluorovaných plynech) zakáže vypouštění fluorovaných plynů s GWP vyšším než 150 do atmosféry. Což je případ HFC 134 A.

Tento zákaz platí od 1. ledna 2018.

Smluvní balírny aerosolů se přirozeně zaměřily na HFC 152 A s GWP 124, tj. pod 150. Ačkoli je HFC 152 Apři teplotě -50 °C extrémně hořlavý, jeho bod varu při -25 °C se striktně rovná bodu varu HFC 134 A, takže nebylo nutné výrobky „přeformulovávat“.

U tohoto řešení se neočekává velká budoucnost. Smluvní strany (197 zemí) Montrealského protokolu (1987), které se nedávno sešly v červenci 2016 ve Vídni, totiž stanoví lhůtu pro ukončení používání všech HFC.

Klimatická konference COP 22 rozhodla o budoucí zákazu všech HFC, včetně HFC 152 A a všech látek s potenciálem globálního oteplování. Tuto rámcovou úmluvu podepsalo 197 zemí (GWP HFC je 14 000 krát vyšší než GWP CO₂). Odkaz na klimatickou konferenci UNFCCC COP 22.

Nedávné rozhodnutí některých výrobců aerosolů nabízet alternativu k HFC 134 A s HFC 152 A je proto dlouhodobě neudržitelné.

 

HF0

Vzniká 4. generace fluorovaných plynů: hydrofluorolefiny pod názvem R 1234 ze. Tento zkapalněný plyn má nulový vliv na poškození ozonové vrstvy a zanedbatelný GWP s bodem varu podobným HFC 134a (-19 °C).

Jeho současná cena je obzvláště vysoká, ale měla by se snížit, pokud bude široce používán jako chladivo v klimatizačních systémech a v polyuretanových pěnách.

 

DME

Smluvní výrobci technických aerosolů poněkud upustili od dimethyletheru nebo methoxymethanu (DME). S bodem varu -24 °C a bodem vzplanutí -41 °C není cenově výhodnou náhradou za propan-butan. Na druhé straně má pozoruhodnou rozpouštěcí schopnost, velkou zásobu plynu a vynikající rozpustnost ve vodě.

Metoxymethan (DME) se stále hojně používá v kosmetice: ve sprejích na vlasy, stylizačních gelech, pěnách na holení.

DME je na trhu již velmi dlouho, známé aerosoly značky Start Pilote obsahují pouze DME.

Vzhledem k tomu, že DME je izomerem etanolu, mohlo by být v příštích několika letech k dispozici velké množství z biomasy, a jednalo by se tak o zajímavý hnací plyn na biologické bázi.

 

STLAČENÉ PLYNY PRO AEROSOLY

CO2

CO₂ neboli oxid uhličitý je ideální plyn, který pochází z přírodních zdrojů. CO₂, v chladírenském průmyslu známý také jako R 744, je atmosférický plyn, tj. je dostupný ve vzduchu, stejně jako argon, helium, kyslík a dusík. CO₂ byl také použit jako referenční hodnota pro stanovení potenciálu globálního oteplování

(GWP) jiných plynů. Příklad GWP CO₂ = 1 - GWP HFC 134a = 1430

CO₂ pocházející z fotosyntézy, který je základem života na Zemi, je k dispozici v podzemních vodách. Tento nehořlavý, nevýbušný, nespalitelný, inertní, potravinářský, lékařský a bakteriostatický stlačený plyn má pouze jednu nevýhodu: není příliš mísitelný s většinou balených výrobků, pokud je jejich viskozita vysoká.

Při tradičních technikách metodou Impact Gazing by byl potřebný tlak příliš velký a deformoval by obal.

 

Výhody: nehořlavý, nevýbušný, nespalitelný

Hnací plyn povolený pro potravinářské aplikace (CO₂ se používá pro sycení nealkoholických nápojů a pro

inertizaci a bakteriostatickou ochranu potravin ve vakuu).

 

Nevýhody: CO₂ je neslučitelný v tlakových nádobách, s vodou nebo jejími stopami.

 

Výhoda nebo nevýhoda: Marketingová volba – stlačené plyny vstupují do aerosolu jen ve velmi malé míře, a proto obsahují velké množství produktu. To může být z hlediska konečné ceny výhoda i nevýhoda.

 

OXID DUSNÝ N₂O

Oxid dusný se hojně používá ve zdravotnictví.

Používá se jako hnací plyn do aerosolových nádobek a na rozdíl od CO₂ je částečně rozpustný ve vodě, což umožňuje jeho široké použití ve vodných přípravcích, šlehačkách, detergentech, atd.

Je to nehořlavý plyn, který je v čistém stavu látkou, která podporuje hoření, ale v přítomnosti vody nikoli.

N₂O má GWP (potenciál globálního oteplování) 298 krát vyšší než CO₂, ale vzhledem k velmi malému procentu stlačených plynů používaných v aerosolech (2 až 3 %) je dlouhodobý dopad zanedbatelný.

(zejména ve srovnání s propan-butanem, jehož GWP je 300 000 krát vyšší než u CO₂).

 

DUSÍK N

Tak jako přirozeně se vyskytující oxid uhličitý je i dusík ideálním plynem pro životní prostředí.

Představuje 78,06 % objemu vzduchu kolem nás.

Dusík se vyrábí zkapalněním vzduchu.

Stlačený plyn, nehořlavý, inertní, vyžaduje však vzhledem ke svému extrémně nízkému bodu varu -195 °C zvláště přizpůsobená zařízení pro zásobování balicích strojů.

Dusík se běžně používá při výrobě velkého množství výrobků, jako jsou rozprašovače, spreje na vlasy, atd. Je proto ideální plyn pro vodné přípravky s vysokým procentem účinné látky, pokud jsou zabaleny ve sprejové nádobě.